Kdyz hlas stichne aby naslouchal hlave,
Kdyz v unavenem srdci jemne zaboli,

To je ta chvile, kdyz ztratime neco v co jsme verili a doufali.
To je ta chvile, kdy ztracime kousek sebe v nekonecne prazdnote kolem.
To je ta chvile, kdy nevime jak dal.

Chvile, kdy musime sami bojovat proti celemu svetu s vedomim ze nemame sanci na uspech.
Chvile, kdy citime ze je cas to vzdat, ale presto jdeme dal.
Chvile, kdy nas opousti nase sny a jak hrad z karet se borti nase nadeje.

A kdyz uz ani slzy netecou, protoze nemaj sil a srdce neveri ve vysneny cil,
Kdyz vsechny pestre barvy blednou a stavaji se jenom jednou.
Kdyz klecime na kolenou a doufame v rychly pad
V nemz rozstristi se nas osud snad.
Tak to je ta smutna chvile,
Chvile kdy nam dosel cas.